Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by energetická politika měst měla projít radikální proměnou. Ve městech žije zhruba polovina světové populace, ale představují téměř dvě třetiny celosvětové energetické poptávky a mají na svědomí až 70 % emisí uhlíku v rámci energetického sektoru. Nejrůznější budovy ve městech přitom nabízejí ideální možnosti pro výrobu elektřiny. Do roku 2050 by podle analýz IEA mohly solární elektrárny na střechách městských budov pokrývat až jednu třetinu jejich spotřeby elektřiny.
Hlavní město Německa nedávno oznámilo, že chce do roku 2050 pokrývat ze solárních panelů umístěných na střechách dokonce celou čtvrtinu své celkové spotřeby elektřiny. Celkový výkon panelů na berlínských střechách by měl dosáhnout až 4,4 GW. Představitelé Berlína ale zároveň vyzývají spolkovou vládu, aby pro zavádění solárních technologií do velkých aglomerací připravila podmínky.
Rozvoj střešní solární energetiky už dnes podporuje řadou dotací a pobídek indická vláda. Do poloviny března 2020 byly v zemi na střechách nainstalovány sluneční systémy o celkové kapacitě 1,9 GW. Většinu představují průmyslové, obchodní a velkokapacitní objekty, na budovách určených pro bydlení jde o 0,3 GW. U rezidenčních objektů může státní podpora dosáhnout až na pětinu celkové investice. Solární systémy přední indické solární společnosti Tata Power fungují v 90 městech, mimo jiné na střechách mezinárodního letiště v přístavním městě Cochin na jihozápadním pobřeží Indie nebo na kriketovém stadionu v Bombaji.
Čínská vláda vyčlenila z celkové loňské dotace na nové solární projekty, která činila 434,5 milionu USD (11 miliard korun), čtvrtinu na střešní instalace. Projekty podpořené 108,3 miliony USD (necelé 4 miliardy korun) vládních dotací, mají na střechách čínských měst přinést výkon 3,5 GW, to je zhruba 16 % celkového instalovaného výkonu všech elektráren České republiky.
V Evropě jsou zatím průkopníky spíš než vlády velké obchodní korporace. Nejaktivnější je švédský nábytkářský gigant IKEA, který ale většinu svých fotovoltaických instalací na střechách realizoval mimo Evropu. Solární systémy má IKEA na téměř 90 % svých budov v USA. Jejich celkový výkon je přes 56 MW a svůj největší sluneční systém nyní IKEA buduje v Norfolku ve Virginii.
Zatím největší evropská střešní sluneční elektrárna vzniká v maďarském Győru na střeše logistického centra tamní pobočky Audi. Projekt představuje 35 tisíc solárních panelů umístěných na ploše více než 160 tisíc metrů čtverečních. Systém by měl dodávat více než 9,5 GWh obnovitelné energie ročně.
V České republice se v roce 2019 zvýšila instalovaná solární kapacita o 25,1 MW, což je dvojnásobek oproti roku 2018. Nové solární elektrárny nyní vznikají díky státní podpoře takřka výhradně na střechách. S podporou programu Nová zelená úsporám Ministerstva životního prostředí vzniklo v loňském roce 2 905 nových solárních instalací s celkovým výkonem 12 MW na střechách rodinných domů. Dalších 532 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem 13 MW, které jsou umístěny na střechách průmyslových a skladovacích hal, obchodních center a dalších firemních objektů, bylo připojeno k síti s podporou Ministerstva průmyslu a Státního fondu životního prostředí.
Zdroj: Tisková zpráva
